Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Po skončení druhé světové války byly téměř všechny železniční přechody s Německem uzavřeny. Po roce 1948 postupně zanikaly i zbývající a na dlouhá léta zbyly v osobní přepravě pouze tři.

Dva do sovětské okupační zóny, pozdější NDR, a to nejsilnější Děčín – Bad Schandau a s několika spoji i Vojtanov – Bad Brambach. V době největší slávy tohoto přechodu zde jezdily prestižní motorové jednotky DR známé hlavně z Vindobony Berlin – Praha – Wien, a to na spojích Karlex Berlin – Karlovy Vary a Karola Leipzig – Karlovy Vary.

Do americké okupační zóny, pozdější NSR, zbyl pouze jediný. Jednalo se o přechod Pomezí, tedy Cheb – Schirnding. Zde jezdil dlouhá léta jednou denně Západní expres Praha hl. n. – Frankfurt (M) Hbf. s kurzovými vozy do Paris-Est (včetně lehátkového vozu) a Stuttgartu Hbf./Nürnbergu Hbf.

V nočním vnitrostátním spoji Praha – Cheb pak byly v různých grafikonech řazeny kurzy do Stuttgartu, případně lůžkový vůz do Curychu. Po roce 1968 se přece jenom začalo více cestovat na Západ, takže byly přes Cheb trasovány různé denní posilové rychlíky, hlavně v létě Praha – NSR.

Průlom v oblasti mezinárodní osobní dopravy nastává 31. 5. 1970 (tedy před 35 lety), kdy ve vší tichosti zahajuje provoz bezejmenný Ex 468/469 Praha – München, zvaný lidově „Mnichovák“, přes přechod (Domažlice) Česká Kubice – Furth im Wald, do té doby používaný pouze pro dosti silnou nákladní přepravu. Tento Ex měl 2 vozy ČSD (AB, B) + bufetový (na něm se obden střídaly JLV a německá DSG) do München Hbf. Další dva vozy DB jely v trase Praha hl. n. – Dortmund Hbf, jako křídlo vlaku „Donau-Kurier“ (Wien-West – Dortmund Hbf). V trase Praha hl. n. – Furth im Wald byly vedeny lokomotivami řady T 478.1 (751), později T 478.3 (753). Tento provoz s ranním odjezdem z Prahy a večerním příjezdem tamtéž vydržel až do GVD 1988/1989.

Ke dni 28. května 1989 vyjíždí „Mnichovák“ poprvé ve své nové prodloužené trase dále z Mnichova do Curychu (s kurzovými vozy do Norimberku) pod číslem Ex 368/369. Tento stav trvá až do GVD 1992/1993. Souprava je tvořena výhradně z oddílových vozů SBB-CFF-FFS. (Jeden tento vůz byl poškozen při nehodě v Plzni hl. n., když jel Ex 368 odklonem přes Klatovy a nezavěšený postrk naboural do náhle zastavivšího vlaku.) Navíc ho v létě a o zimních svátcích doplňoval odpolední R 1264/1265 Praha – München/ Nürnberg (GVD 91/92). Další grafikon již tato posila jezdila denně.

O čtyři roky později, 23. května 1993, byl tento přechod „povýšen“ pro kategorie EC, IC. Vlak obdržel číslo EC 166/167 (Praha hl. n. – Bern HB/Interlaken Ost – Bern HB – Praha hl. n.) a dostal název Albert Einstein po světoznámém vědci a tvůrci teorie relativity, který se narodil v Německu a byl také profesorem na univerzitě v Praze a ve Švýcarsku. Letos si připomínáme 50. výročí od jeho úmrtí. Soupravu tvořily velkoprostorové EC vozy SBB-CFF-FFS, doplněné restauračním vozem JLV. Dále k tomuto datu začíná přes tento přechod jezdit také IC 168/169 Franz Kafka v trase Praha – Norimberk. O dva roky později (GVD95/96) je tento vlak přečíslován na IC 264/265 (jméno mu zůstalo) a přetrasován do Mnichova.

Jenomže to už se nad těmito vlaky pomalu začínají stahovat „černé mraky“. V GVD 1997/1998 je „Einstein“ ukončen v Curychu, i když se stále jedná o EC vlak s luxusní švýcarskou soupravou. Ale ani to nemá dlouhého trvání. To, co nadstandardně nabízel v kultuře cestování, to zase ztrácel v cestovní rychlosti. (Když jezdil z Interlakenu, tak se na něm vystřídalo 5 elektrických a 6 motorových lokomotiv, přičemž vlak jel 6x úvratí! To byl na standardním, ne příliš dlouhém vozebním rameni několika stovek km u EC vlaku skutečně unikát!)

A tak došlo k tomu, k čemu zákonitě dojít muselo. Dne 10. června 2001 byly v jízdním řádu 2001/02 jak „Einstein“, tak „Franz Kafka“ zrušeny bez náhrady. V poslední chvíli se podařilo zavést alespoň přímé vlaky 2x denně ve zhruba stejných časových polohách do Furth im Walde z Prahy, aby nemuseli cestující do ciziny navíc v Domažlicích přestupovat do „mezinárodního spoje“, složeného z 810 + 010! Ve Furthu pak byly přípoje do Norimberku.

Jenomže to nebylo „pravé ořechové“. A tak vyjíždí 14. prosince 2003 2x denně R 264/265/266/ 267 na trasu Praha – Regensburg opět zhruba ve stejných časových polohách. Toto je ve stávajícím GVD vylepšeno tím, že vlaky jsou pod stejnými čísly prodlouženy až do/z Mnichova, přičemž ranní spoj z Prahy s večerním návratem má přímé vozy do/z Norimberku.

Zajímavostí jsou spoje složené z vozů DB s příjezdem do Prahy hl. n. ve 12.45 h a odjezdem 17.15 h nazpět. Tyto vlaky jsou v každých vstupních dveřích označeny jako „Bayern-Böhmen“ Express, přičemž o tomto názvu není nikde v jízdním řádu zmínka. Pro úplnost je ještě nutno dodat, že je přes tento přechod trasován „ode dne vyhlášení“ noční rychlík 352/353 (Praha – Frankfurt a. M./München/Stuttgart) jako v této době jediný mezinárodní vlak z trasy Plzeň – Cheb, v souvislosti se stavebními pracemi na 3. koridoru, zatím převážně jednokolejného provozu. Významnějších změn se můžeme do budoucna na tomto přechodu dočkat, bude-li realizována odbočná větev již zmiňovaného 3. koridoru.

JAROSLAV OPIAL

Poslední vůz 1. třídy SBB-CFF-FFS soupravy 29166 (ONJ – Praha hl. n.). Vlak dále pokračoval jako EC 166 do Curychu HB. V den pořízení snímku byl mimořádně zařazen z reklamních důvodů panoramatický vůz SBB-CFF-FFS 1. třídy. V něm byly různé prospekty švýcarských drah vč. soukromých s vícejazyčnými informacemi o nasazení těchto vozů (i v úzkorozchodném provedení) na alpských trasách. Dále byly k dispozici informace o turistických síťových jízdenkách pro použití na železnicích, v MHD ve městech, na lodích, v autobusech, na lanovkách atd., jako je Euro-Domino, InterRail, Swiss-pass, Swiss-flexi-pass atd., a o možnostech ubytování, případně další informace z oblasti turistického ruchu.
Foto: AUTOR